kdo chce s vlky výti, .... Vábení šelemaneb,vřeštidla -myškovačky- ptáčci
Začnu právě těmito vábničkami, protože jsou spojená s lovem mé nejoblíbenější zvěře, lišek. Každý z vás určitě už někdy slyšel na vesnici přípravu na nedělní oběd a s ní spojené pištění právě přemlouvaného králíka. Zajíc bojující o život vydává podobný, ale o dost hlubší tón se stejnou ne-li vyšší intenzitou a potřebou. Z hlediska vábení je třeba si uvědomit, kdy k takové situaci vůbec dochází. Pominu-li působení člověka na honech a sokolnických akcích, dostane se zajíc do potíží při útoku výra či jestřába, napadení liškou, kunou lasicí či psem. S tím samozřejmě souvisí i reakce predátorů na tento zvuk.Vždy totiž půjde o kořist, kterou už někdo zdatný, nebezpečný a právě úspěšný loví a proto si na takovýto zvuk většinou troufne pouze velký lišák, případně hodně hladová liška. I když samozřejmě není nad vyjímky, kdy k vám přihopká kuna, či začne náletovat puštík nebo kalous.
Mě se osvědčilo používat vřeštidlo vždy až "na viděnou" na volném prostranství, kdy o lišce vím a jen ji potřebuji přilákat z dálky či otočit. V tomto případě také liška většinou nic moc nevymýšlí a pokud již z dřívějška není tímto zvukem zrazena, běží to rovnou zkusit. Pokud se vřeští "na blind", Mají lišky tendenci se ke zvuku přibližovat krytem a pokud můžou, jdou si vždy pro vítr a šance tím rapidně klesá.
K samotnému průběhu zvuku vřeštění si dovolím vypůjčít definici z knihy Lišky a kuny v praxi od Bruno Hespelera, která to myslím vystihuje přesně: "liška chytne zajíce, který okamžitě začne naříkat. V první chvíli vřeští velmi hlasitě, protože má ještě dostatek vzduchu. Pak přímo slyšíme jak liška stiskne a ze zajíce při chvatu přes hrudní koš vytlačí všechen vzduch, nebo při chvatu za vaz či hrdlo stiskne a se zajícem zatřepe, přičemž se ušákovi nedostává vzduch a naříká již jen tlumeně a přerušovaně. Sluchem "vidíme" jak liška zasazuje čtvrtý, pátý, ale i osmý úder. Pak je možná chvilku ticho, ale následně se ozvou jeden, dva stejně zoufalé a usilovné nářky.Úplně vidíme, jak se zajíc zajíc zadními běhy ještě jednou pokouší o útěk. Celý nářek netrvá ani minutu, pak je konec"
U myškovaček se naopak využívá pištivého vysokofrekvenčního zvuku, kterým se myši jak v dírách tak na povrchu běřně dorozumívají. Ten zvuk by měl být těsně nad hranicí lidského vnímání, s delší první slabikou, následovanou stakatem velmi krátkých pisknutí "cíííí-ci-ci-ci-ci-ci-ci...," dokud nedojde vzduch. Na myškování se lišky nepřiřítí jako na vřeštidlo, ale postupují pomalu se zastávkami na lov skutečných myší. Můžeme vícetkrát opakovat a kdykoliv liška neloví, se neustále připomínat a směrovat ji na sebe. Ideální je naučit se tento zvuk vydávat na pusu, sáním mezi sevřenými nasliněnými rty, nebo sáním přes hranu přiložného palce. Slyšitelnost je při ideálních podmínkách kolem sta metrů. Stejný dosah i účinnost mají takzvaní ptáčci. Jde o vábničky napodobující zvuky poraněného zpěvného ptactva a účinné bývají nejvíce na mladší jedince a kuny.
....Dost ale teorie a pojďme rovnou ke konkrétním typům.... ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Dan Thompson PC2(vřeštidlo) Zní to dost cizokrajně protože jde prostě o amerického výrobce. Jedná se o uzavřenou dřevěnou vábničku, která je poměrně hlasitá, i když u vřeštidla je toto hodně zavádějící. Rozhodně tedy ne tolik, jak jazýčková (otevřená) vřeštidla od Švédské firmy Nordic. Největší výhoda této vábničky je její reporodukce, která se vám ozve vždy a všude za jakýchkoliv podmínek a dají se na ní zkombinovat čtyři druhy zvuků, primitivně regulovatelných jen silou výdechu a otevíráním ruky. Uvádím to proto, že u většiny jazýčkových vřeštidel je zvuk přímo závislý na tom jak stisknete rty, jak máte nasliněno, jaký je mráz, případně jak jste se včera vyspal.Navíc tuto vábničku nejde zahltit (přesytit) přílišným tlakem vzduchu, narozdíl od ostatních vřeštidel. Za mě je to číslo "1", nejčastěji a nejúspěšněji využívaná při lovu lišek.
Dan Thompson PC5(vřeštidlo) Stejný výrobce, jen je naladěna vyš na hlas mladého zajíce. Měla by lépe sloužit k přivábení mladých, hendikepovaných a obecně opatrnějších predátorů. Stejně jako PC2 se ozývá spolehlivě za všech klimatických podmínek, bez ohledu na množství slin, ale není tak hlasitá. Mám ji krátce a zatím se mi s ní podařilo ulovit tři lišky. Jedna z nich ke konci zimy byla opravdu hodně malá, u které si myslím, že by si na PC2 netroufla. Na tuto vábničku se dá stejně jako na PC2 celkem obstojně napodobit skolení lišáka. V zimě nosím obě tyto vřeštidla spolu s myškovačkou na jednom závěsu a patří k mému oblíbenému liščímu náčiním.
Daniel Donaťák(vřeštidlo) Člověk který se liškám hodně věnuje a tyto vřeštidla vyrábí jen v malých sériích a na objednání. Jde také o uzavřenou vábničku v kombinaci plastu a parohu, kterou jsem si pořídil koncem roku 2017. Používám ji teprve krátce. V porovnání s PS2 má o něco hlubší a tišší hlas, což ji předurčuje spíše na menší plochy či do lesa. Je to dáno předsazením vlepené tlumící clony v ozvučnici parohu. Zvuk vábničky se ozve bezproblémů kdykoliv, má dobrou (oproti PS2 měkčí) intonaci a reguluje se jen otevíráním ruky. Trochu problémem je u ní síla výdechu, kdy při prudkém náporu se zahltí a zmlkne. Limituje to hlavně když chcete uprostřed vřeštění vyloudit takový ten extra "přidušeně skřečivý" zvuk. Nesmí se na ni prostě tolik tlačit vzduchem, ale spíše regulovat rukou. Toto vřeštidlo často využívané tam, kde si ostartními vřeštidly již lišku zradím, nebo v uzavřenějších lokalitách.
Jiří Petrlík(vřeštidlo) Další tuzemský a pro mě donedávna úplně neznámý výrobce vábniček. A byla to velká škoda, neboť jeho vábničky, i když jsou pouze ze dřeva a bez honosných tvarů, mají výborný a jedinečný zvuk. Vyrábí je z různých tuzemských dřev napuštěných včelím voskem. Primárně se zvuk z nich má tvořit sáním, ale mě vyhovuje i zní lépe (a hlasitěji) foukáním z druhé strany. Vřeštidlo uzavřeného tvaru, které se reguluje jen silou a způsobem výdechu (vdechu) a rukou, jsem si objednal z višňového dřeva a zatím není pokřtěno, jen odzkoušeno doma na sucho. Zvuk je to dosti zajímavý, však posuďte sami. Musím si ještě ověřit jak se na něm projeví sliny, mráz a drobky v kapse, ale jinak to vše za dvě stě korunovou hubičku, nemá jedinou chybičku - díky Vám za to.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Helen Baud 75(myškovačka) Malá vábnička francouzké provenience, v kombinaci dřeva a kovu. Její zvuk je položen dost vysoko, na hraně slyšitelnosti a oproti plastovým myškovačkám kombinovavých s vřeštidly je tišší . Musí se do ní prudčeji foukat a zvuk stacata oddělovat jazykem. Měl jsem od stejné firmy i plastovou verzi, která se ale krom velikosti a dvojnásobné ceny, zvukem nikterak nelišila. Hojně ji také využívám k zastavení rozběhnuté lišky těsně před výstřelem.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Petr Joo(turbomyškovačka - ptáček) Český výrobce a propagátor vábení. Jedná se o dvě malé plechové misky sletované k sobě s dírkami uprostřed a zasazené do dřeva. Zvuk vznikající uvnitř misek připomíná šveholení ptáčka, při rýchlém drnčivém výdech pak varování či nářek datlovitých. Při krátkých přerušovaných výdeších dobře připomíná "pinkání" varování rozrušeného kosa, což se dá vhodně využít jako doplňující zvuk po vřeštění. Dá se také otočit a využít přerušovaným vtahováním vzduchu vyššího tónu. Zvuk se na ni vyloudí velmi lehce a opět se výborně využívá k zastavení lišky. Jediným mínusem je dost velký průměr držený v puse, což vede při dlouhodobém umístění k nepříjemnému slinění. Navíc při větru se vábnička ozývá sama při pouhém zavěšení na krku. Vábnička je zvukem a možnostmi velmi podobná švédské Nordic Crying Bird, která však stojí dvojnásobek.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Jiří Petrlík (myškovačka) Stejný výrobce, zde za 150,-Kč využívá bukové dřívko napuštěné včelím voskem. Zvuk je na můj vkus trochu hlubší a tvoří se pouze foukáním. Je hodně podobný plastovým myškovačkám, které jsou v kombinacích s vřeštidly. Mezi námi na zvuku myšího písání nelze mnoho vylepšit či zkazit, i když každý druh těchto malých hlodavců bude znít trochu jinak. Použití myškovaček je obecně pouze nakrátko či k zastavení predátora a na toto fungovat určitě bude a zvědavost to vzbudí.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Hubertus (turbomyškovačka - ptáček) Tuto vábničku jsem si pořídil až v roce 2021, ale zvukově mi přijde výborná. Oproti jiným je laděná výše a dá se používat oboustraně. Při výdechu do širší části, je zvuk hodně podobný myšímu pískání, takže určitě dobrý univerzál i jako myškovačka. Postupně doplním zkušenosti, ale dost si od ni na vzdálenosti do cca max.100 metrů slibuji. Dostal jsem ji jako dárek, ale i za 370,-Kč je to spousta muziky.
