Otázka na kterou je těžké jednoznačně odpovědět. Zajíc polní je naší původní notoricky známou zvěří vyskytující se celoročně na polích i v lese. Přesto že se páří více krát do roka a zaječka může během sezony přivést na svět až deset mláďat, dospělosti se dožijí jen dva až tři. Počátkem sedmdesátých let se v Čechách ulovilo více jak milion zajíců ročně, ale již v roce 1979 to bylo jen 100 000 ks. Populace nadále klesala, v roce 1993 byl odlov jen necelých 38 000 ks. V posledních dvou desetiletích se situace stabilizovala zhruba na 70 000 úlovků ročně. Tak že co vlastně zapříčinilo tak masívní ůbytek stavů zajíců, za předpokladu, že myslivci hospodaří jen s přebytkem zvěře a snaží se udržet počty na optimálních stavech? Dle mého se na tom výrazně podepisují dvě zásadní věci.
V prvé řadě je to způsob obhospodařování polí, luk a mezí, prostředí ve kterém se zajíc vždy vyskytoval. Velkoplošné obhospodařní zemědělských plodin, s monokulturami řepky a kukuřice. Chemické postřiky a rychlopojezdové sekačky se širokým záběrem. V říjnu provedená hluboká orba na těchto obrovských plochách a nastupující období hladu až do jara. Rozorávání mezí a oddělujících pásů, kácení okrajových keřů a solitérů, aby se široká zemědělská technika nemusela vyhýbat, a přejíždět.
Druhou podstatnou věcí je pak zvyšující se tlak predátorů, zastoupených u nás především liškou, kunou a nově psíkem mývalovitým. Velký podíl na úbytku mladých zajíců má také přítomnost divokých prasat, která jako všežravci ve velkých tlupách procházejí zmíněné plodiny a bez milosti sbírají vše co najdou, včetně srnčat !
V honitbě našeho MS se podařilo stav zajíce stabilizovat. Boužel i přes zvýšený odlov škodné a poslední dobou zemědělci vytvářené státem dotované biopásy, se nedaří zvednout stavy na úroveň která zde úspěšně byla před deseti či patnácti lety.
Petr Hruška
Proč se nezdvihají stavy zajíců ?

© 2017 by Petr Hruška  email: 4.hrusky@seznam.cz