© 2017 by Petr Hruška  ·  E-Mail: 4.hrusky@seznam.cz 
Petr Hruška
kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti
Zaječí vřeštidla a myškovačky

Začnu právě těmito vábničkami, protože jsou spojená s lovem mé nejoblíbenější zvěře..... lišek.
Vřeštidlo: Každý z vás určitě už někdy slyšel na vesnici přípravu na nedělní oběd a s ní spojené pištění právě přemlouvaného králíka. Zajíc bojující o život vydává podobný, ale o dost hlubší tón se stejnou ne-li vyšší intenzitou a potřebou.
Z hlediska vábení je třeba si uvědomit, kdy k takové situaci vůbec dochází. Pominu-li působení člověka na honech a sokolnických akcích, dostane se zajíc do potíží při útoku výra či jestřába, napadení liškou, kunou lasicí či psem. S tím samozřejmě souvisí i reakce predátorů na tento zvuk. Vždy totiž  půjde o kořist, kterou už někdo zdatný, nebezpečný a právě úspěšný loví a proto si na takovýto zvuk většinou troufne pouze velký lišák, případně hodně hladová liška. I když samozřejmě není nad vyjímky, kdy k vám přihopká kuna, či začne náletovat puštík nebo kalous.
Mě se osvědčilo používat vřeštidlo vždy až "na viděnou" na volném prostranství, kdy o lišce vím a jen ji potřebuji přilákat z dálky či otočit. V tomto případě také liška většinou nic moc nevymýšlí a pokud již z dřívějška není tímto zvukem zrazena, běží to rovnou zkusit. Pokud se vřeští "na blind", Mají lišky tendenci se ke zvuku přibližovat krytem a pokud můžou, jdou si vždy pro vítr a šance tím rapidně klesá.
K samotnému průběhu zvuku vřeštění si dovolím vypůjčít definici z knihy Lišky a kuny v praxi od Bruno Hespelera, která to myslím vystihuje přesně.:
..... liška chytne zajíce, který okamžitě začne naříkat. V první chvíli vřeští velmi hlasitě, protože má ještě dostatek vzduchu. Pak přímo slyšíme jak liška stiskne a ze zajíce při chvatu přes hrudní koš vytlačí všechen vzduch, nebo při chvatu za vaz či hrdlo stiskne a se zajícem zatřepe, přičemž se ušákovi nedostává vzduch a naříká již jen tlumeně a přerušovaně. Sluchem "vidíme" jak liška zasazuje čtvrtý, pátý, ale i osmý úder. Pak je možná chvilku ticho, ale následně se ozvou jeden, dva stejně zoufalé a usilovné nářky.Úplně vidíme jak se zajíc zajíc zadními běhy ještě jednou pokouší o útěk. Celý nářek netrvá ani minutu, pak je konec....
Myškovačka: Zde se využívá pištivého vysokofrekvenčního zvuku, kterým se myši jak v dírách tak na povrchu běřně dorozumívají. Ten zvuk by měl být těsně nad hranicí lidského vnímání, s delší první slabikou, následovanou stakatem velmi krátkých pisknutí "cíííí-ci-ci-ci-ci-ci-ci... dokud nedojde vzduch. Na myškování se lišky nepřiřítí jak na vřeštidlo, ale většinou postupují pomalu se zastávkami na lov skutečných myší. Můžeme vícetkrát opakovat a kdykoliv liška neloví, se neustále připomínat a směrovat ji na sebe. Ideální je naučit se tento zvuk vydávat na pusu, sáním mezi nasliněnými sevřenými rty, případně sáním přes hranu přiložného palce. Slyšitelnost je při ideálních podmínkách do sta metrů.


Tak ale dost teorie a pojďme rovnou ke konkrétním typům....




vřeštidlo - Dan Thompson PC2

Zní to dost cizokrajně protože jde prostě o amerického výrobce.
Jedná se o uzavřenou dřevěnou vábničku , kterou jsem si v roce 2014 pořídil za cca 580,-Kč
Je poměrně hlasitá, i když u vřeštidla je toto hodně zavádějící. Rozhodně tedy ne tolik, jak jazýčková (otevřená) vřeštidla od Švédské firmy Nordic.
Největší výhoda této vábničky je její reporodukce, která se vám ozve vždy a všude za jakýchkoliv podmínek a dají se na ní zkombinovat čtyři druhy zvuků, primitivně regulovatelných jen silou výdechu a otevíráním ruky. Uvádím to proto, že u většiny jazýčkových vřeštidel je zvuk přímo závislý na tom jak stisknete rty, jak máte nasliněno, jaký je mráz, případně jak jste se včera vyspal.
Navíc tuto vábničku nejde zahltit (přesytit) přílišným tlakem vzduchu, narozdíl od ostatních vřeštidel.
Za mě je to číslo "1", nejčastěji a nejúspěšněji využívaná na lov lišek. 














vřeštidlo - Dan Thompson PC5

Stejný výrobce, jen je naladěna na vyšší hlas mladého zajíce. Měla by lépe sloužit k přivábení mladých, hendikepovaných a obecně opatrnějších predátorů. Stejně jako PC2 se ozývá spolehlivě za všech klimatických podmínek, bez ohledu na množství slin, ale není tak hlasitá. Mám ji krátce a zatím se mi s ní podařilo ulovit tři lišky. Jedna z nich ke konci zimy byla opravdu hodně malá, u které si myslím, že by si na PC2 netroufla. Na tuto vábničku se dá stejně jako na PC2 celkem obstojně napodobit skolení lišáka. V zimě nosím obě tyto vřeštidla spolu s myškovačkou na jednom závěsu a jsou mým oblíbeným univerzálním liščím náčiním.
Něco málo k vábení zvěře a vábničkám ......

Předem musím uvést, že se nepovažuji se svým hudebním "hluchem", přímo oprávněn jakkoliv poučovat a zacházet do podrobností, spíše se chci jen podělit o zkušenosti s vábničkami, které se mi v praxi osvědčili, fungují a zvládne je i laik jako já. Pro inspiraci se pokusím ke každé vábničce nahrát svůj "umělecký" zvukový projev, který prosím berte s velkou rezervou :-)

Vábení patří k takzvaným "lovům lestným" a jeho historie sahá až k prvopočátkům lidské existence. Obecně se dělí do dvou skupin. Buď napodobujeme přímo zvuky zvěře, kterou chceme přilákat a nebo se snažíme o zvuky které vydává její potencionální kořist.
Každá skupina má svá specifika. Zatímco při napodobování zvuků lákajících opačné pohlaví, případně zvuků využívajících rivality v době reprodukce, musíme být poměrně přesní v délkách, výškách, mezerách a intonacích, při zvuku napodobující kořist máme trochu více volnosti. Zde jde především o to, aby volání bylo přirozené (myší pískot), nebo naopak velmi úzkostlivé, při kterém vám tuhne krev v žilách (zaječí vřeštění).
Mými velkými vzory jsou pánové Václav Svoboda, Jiří Hrdlička, Pavel Kumžák a Petr Joo, kteří jsou v tomto oboru skuteční mistři a v případě pana Hrdličky i zručnými výrobci těchto "hudebních nástrojů".

************************************************************************************************************************** 
Prosím o trpělivost, na stránce se stále "občas" pracuje .....




vřeštidlo - Daniel Donaťák

Člověk který se liškám hodně věnuje a tyto vřeštidla vyrábí jen v malých sériích a na objednání.
Jde také o uzavřenou vábničku v kombinaci plastu a parohu, kterou jsem si pořídil koncem roku 2017.
Používám ji teprve krátce. V porovnání s PS2 má o něco hlubší a tišší hlas, což ji předurčuje spíše na menší plochy či do lesa. Je to dáno předsazením vlepené tlumící clony v ozvučnici parohu.
Zvuk vábničky se ozve bezproblémů kdykoliv, má dobrou (oproti PS2 měkčí) intonaci a reguluje se jen otevíráním ruky. Trochu problémem je u ní síla výdechu, kdy při prudkém náporu se zahltí a zmlkne. Limituje to hlavně když chcete uprostřed vřeštění vyloudit takový ten extra "přidušeně skřečivý" zvuk. Nesmí se na ni prostě tolik tlačit vzduchem, ale spíše regulovat rukou.
Z vřeštidel moje číslo "2", často využívané tam, kde si PS2-kou již lišku zradím, nebo v uzavřenějších lokalitách.
myškovačka - Helen Baud 75

Malá vábnička francouzké provenience, v kombinaci dřeva a kovu za cca 200,-Kč. Její zvuk je položen dost vysoko, na hraně slyšitelnosti a oproti plastovým myškovačkám kombinovavých s vřeštidly je tišší . Musí se do ní prudčeji foukat a zvuk stacata oddělovat jazykem. Měl jsem od stejné firmy i plastovou verzi, která se ale krom velikosti a dvojnásobné ceny, zvukem nikterak nelišila.
Hojně ji také využívám k zastavení rozběhnuté lišky těsně před výstřelem.
turbomyškovačka - Petr Joo

Český výrobce a propagátor vábení. Jedná se o dvě malé plechové misky sletované k sobě s dírkami uprostřed a zasazené do dřeva za cenu cca 350,-Kč. Zvuk vznikající uvnitř misek připomíná šveholení ptáčka, při rýchlém  drnčivém výdech pak varování či nářek datlovitých. Při krátkých přerušovaných výdeších dobře připomíná "pinkání" varování rozrušeného kosa, což se dá vhodně využít jako doplňující zvuk po vřeštění. Dá se také otočit a využít přerušovaným vtahováním vzduchu vyššího tónu.  Zvuk se na ni vyloudí velmi lehce a opět se výborně využívá k zastavení lišky. Jediným mínusem je dost velký průměr držený v puse, což vede při dlouhodobém umístění k nepříjemnému slinění. Navíc při větru se vábnička ozývá sama při pouhém zavěšení na krku.
Vábnička je zvukem a možnostmi velmi podobná švédské Nordic Crying Bird, která však stojí dvojnásobek...
vřeštidlo - Jiří Petrlík

Další tuzemský a pro mě donedávna úplně neznámý výrobce vábniček. A byla to velká škoda, neboť jeho vábničky, i když jsou pouze ze dřeva a bez honosných tvarů, mají výborný a jedinečný zvuk.  Vyrábí je z různých  tuzemských dřev napuštěných včelím voskem. Primárně se zvuk z nich má tvořit sáním, ale mě vyhovuje i zní lépe (a hlasitěji) foukáním z druhé strany. Vřeštidlo uzavřeného tvaru, které se reguluje jen silou a způsobem výdechu (vdechu) a rukou, jsem si objednal z višňového dřeva a zatím není pokřtěno, jen odzkoušeno doma na sucho. Zvuk je to dosti zajímavý, však posuďte sami. Musím si ještě ověřit jak se na něm projeví sliny, mráz a drobky v kapse, ale jinak to vše za dvěstě korunovou hubičku nemá jedinou chybičku ..... díky Vám za to.
myškovačka - Jiří Petrlík

Stejný výrobce, zde za 150,-Kč využívá bukové dřívko napuštěné včelím voskem. Zvuk je na můj vkus trochu hlubší a tvoří se pouze foukáním. Je hodně podobný plastovým myškovačkám, které jsou v kombinacích s vřeštidly. Mezi námi na zvuku myšího písání nelze mnoho vylepšit či zkazit, i když každý druh těchto malých hlodavců bude znít trochu jinak. Použití myškovaček je obecně pouze nakrátko či k zastavení predátora a na toto fungovat určitě bude a zvědavost to vzbudí.
vřeštidlo - patrona

Toto miniaturní vřeštidlo mám tak dlouho, že už ani nevím přesného výrobce. Uvnitř dřevěného krytu je plastový jazýček, který lze zasunovat či povytahovat a doladit tak požadovanou hloubku zvuku (podobný systém ve svých vábničkách používá pan J.Hrdlička). Fouká se ze strany úderníku, ale musí se dost silně a zvuk lze zase modulovat druhem výdechu a rukou. I když zní dost silně, vyžaduje ke správné odezvě více "zručnosti" a nechat část vzduchu proudit kolem. Při velkém přeslinění se někdy také zahltí. Z těchto důvodu jsem si ho tolik neoblíbil, ale budu ho muset zase někdy prubnout. U vábení totiž dost platí, že i sebelepší zvuk se liškám časem oposlouchá, nebo si ho spojí s nebezpečím a není proto nad to mít vábniček více a střídat .....
*********************************************************************************************************


Srnčí vábničky

Vábení srnčí zvěře je taková malá maturita. Alespoň na mne to tak vždy působilo při přednáškách a radách odborníků jako je pan V. Svoboda ap. Došlo to tak daleko, že jsem si vyrobil a v kapse vesty  nosím jakýsi návod s notovou osnovu. Bohužel asi zrovna nepatřím k lidem s absolutním sluchem, takže i když mě vábničky občas zafungují, jde více méně o náhodu než nějaké pravidlo. Proto ty moje "rady" a zvuky co tu kolem trousím, berte opravdu s velkou rezervou :-)
Pravdou ale na druhou stranu je, že naši předkové se s tím také toliko nemazali a i když třeba postrádali naše současné vymoženosti, nechyběla jim vůle a cit a srnce si s přehledem dokázali přivábilt třeba na obyčejný roztržený bukový lístek.
Obecně se při vábení srnců používá hlas říjné srny a to buď mladé či staré, podle toho v jaké fázi říje se právě nacházíme. Při vábení srn (přes ně i potažmo srnců), pak využíváme mateřský instinkt a úzkostlivý hlas jejich potomků. Hlasu hodně malého srnčete lze také samozřejmě využít k přilákání predátorů a to ne jen lišek ale poslední dobou specializujících se prasat. Je to však dvousečné a je otázkou zda vůbec vhodné, protože častým vábením v nich můžeme tuto predaci podněcovat a učit.

Pojďme se tedy spolu podívat co mám na srnce připraveného po kapsách ......
univerzální srnčí vábnička - Jiří Hrdlička

Teprve teď jsem si všiml jak se to hezky rýmuje, ale dost srandy a klobouk dolů před tímto člověkem!
Tento pán založil firmu TURVAB a své dlouholeté zkušenosti vtiskl do srnčích vábniček, patřící dle mého na našem trhu k těm nejlepším s hodně přirozeným hlasem. Vyrábí je v kombinaci dřeva a plastových jazýčků, vždy ve tvaru loveckých patron.
Tato konkrétní je na výstupu doplněna gumovou hadičkou na modulaci síly a uvnitř pak posuvným plátkem na jemnou regulaci výšky zvuku. Současně s pohybem plastového plátku se posunuje i upevňovací špalíček, na kterém je červenou ryskou vyznačeno základní nastavení na hlas myslím staré srny. Jednoduchým jemným zasunutím zvuk zvýšíme na mladou srnu, popřípadě srnče. Primitivní, vychytané a dokonale funkční (v ukázce naladěno na mladou srnu).
srnčí sada - TURVAB

Stejný výrobce v tomto případě použil do praktické a stylové sady tři srnčí vábničky ve tvaru kulových nábojů, předladěné na základní hlasy: Stará srna - mladá srna - srnče. Všechny jdou samozřejmě otevřít a doladit, pro toho kdo by z nějakého podivného důvodu nebyl se zvukem spokojen.
Osobně tuto sadu rád využívám, je to přeci jen o něco rychlejší a pohotovější než přelaďovat univerzálku. Pravdou je že i tyto vábničky doplňuji gumovou hadičkou, zvláště pak při vábení v lese, kde potřebuji někdy velmi tichý či směrovaný hlas.
Jediné mínus těchto vábniček je to, že na ně nevyloudíte speciální zvuk při vrcholu říje - násilím pokládanou srnu, tzv. gesshrek (neznám přesný pravopis tohoto německého výrazu, tak říkám gešrek). Je to krátký, dvakrát až třikráte opakovaný, hrubý drnčivý zvuk poslední sloky, sloužící k vyprovokování většinou starých, odříjených či odpočívajících srnců, kteří na nic jiného nereagují a lze jej vyloudit jen na vábničku s dlouhým a otevřeným plátkem, případně Butolo.
Tuto srnčí sadu jsem obdržel darem od pana Jiřího Hrdličky, aniž bych si ji zasloužil. Tímto mu tak chci znovu poděkovat a doufám, že mu svými neumělými zvukovými ukázkami neodeženu moc zákazníků. Byla by to pro ně škoda, především pro ně!
srnčí vábnička - Jiří Petrlík

Pevně nastavená višňovka na hlas mladé srny. Pro mě zase novinka, kterou jsem od pana Petrlíka pořídil za 200,-Kč. Oproti původně doporučenému sání z náůstkové strany mě zní o něco lépe foukáním do malého otvoru na boku (ukázka je nejprve sání, potom výdechem). Zvuk je měkký a přirozený, stačí ho jen regulovat rukou. Gešrek ani v tomto případě není možný, ale ani jak v předchozím případě na 90% srnců samozřejmě není potřebný. Už se těším na léto a vyzkoušení , protože její zvuk je opravdu hodně dobrý, alespoň pro mé uši .....
srnčí vábnička - Hubertus

Plastová zahraniční vábnička s možností regulace. Mám ji už také hodně dlouho. Její zvuk se dá velmi rychle měnit kolečkem, je však ve výsledku dost hlasitá s umělým, plastovým dozvukem. Moc ji nepoužívám, vhodná by byla spíše na otevřené pole a vetší vzdálenosti. Při zacpání středové dírky na výstupu je sice tižší, ale podstatně též změní zvuk. Dávám ji sem spíše pro názornost.
hlas srnčete - TURVAB

Jak jsem už uvedl výše, jedná se o vábničku více méně na predátory. Je totiž naladěna hodně vysoko na hlas velmi malého srnčete v období po kladení. Samozřejmě na ni bude z jara i začátkem léta reagovat srna, ale o srnčí říji, případně na podzim při lovu holé už ne. Zato liška či divočák, který už něco podobného ochutnal, bych tipoval, že krom zimy se k tomuto zvuku přihlásí kdykoliv. Také jsem se však zmínil o tom, že ji to chce využívat hodně obezřetně, aby jsme ve vyhledávání tohoto zvuku především černou zvěř moc nepovzbuzovali.
srnčí sada - Faulhaber

Jedná se o sadu vábniček rakouského výrobce, vyrobených z plastu s měděnými jazýčky. Sada obsahuje zvuk: nářkek srnčete (kitz) - lákající srna (fiep) - pokládaná srna (sprengfiep) - násilím pokládaná srna (geschrei). Zvuky jsou na prvních dvou pevně přednastaveny. U zbylých dvou pak doplněny postraním tlačítkem, pomáhajícím zakončování slabik při "pííí-ja" a gešreku.
Mám tyto vábničky už dlouhá léta a stály mě tenkráte celé mění. Jejich zvuk mě však nijak neočaroval a byl spíše zklamáním. Je hodně-hodně silný a vyžaduje velké krytí (opatřoval jsem je také silikovovými hadičkami). Navíc kombinace plastu a mědi způsobuje takový dosti tvrdý a umělý zvuk. Je pravdou, že nejednou se mi na ně podařilo přivábit srnce, ale dnes je mám uloženy hludoko v šuplíku a jen občas využívám největší z nich na onen gešrek.